Miniweb NEMO-ZOO


 


NEMOCI AKVARIJNÍCH RYB

I přestože své ryby chováme v těch nejlepších podmínkách a dostatečně dbáme o údržbu akvária, může se občas stát, že některá ryba, případně i více ryb, v nádrži onemocní. U ryb totiž v žádném případě neplatí  pořekadlo: "zdravý jako ryba". Mezi všemi živočichy jsou ryby v jejich vodním prostředí velmi ohrožené různými nemocemi či parazity, které je navíc mnohdy velmi obtížné laikem správně určit, a také následná léčba ani při správné diagnóze nemusí být vždy účinná.

Průběh onemocnění u ryb může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled - ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenými oči apod. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ovšem i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.

Avšak také ne každá změna v chování nebo vzhledu ryb znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat např. o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede také k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je také naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev např. přes noc během spánku nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.

Uhynulou rybku musíme z akvária ihned odstranit, neboť může být potenciálním zdrojem nákazy pro ostatní a zatím zdravé jedince. Ze společné nádrže také, pokud nám to podmínky dovolují, ihned přelovujeme do samostatného léčebného akvária ty ryby, které jeví jakékoliv příznaky onemocnění a je u nich při přesném stanovení diagnózy určitá naděje na vyléčení. U velmi pokročilých stádií onemocnění, kdy je jen velmi malá šance na vyléčení, je bohužel vhodnější I přestože své ryby chováme v těch nejlepších podmínkách a dostatečně dbáme o údržbu akvária, může se občas nemocnou rybu ihned utratit. Usmrcení rybky se provádí co nejrychleji - ostrým nožem řízneme rybu za hlavou, nebo náhlou změnou teploty (podchlazením v malé nádobě s ledem, přehřátím v horké vodě), případně se také dá venku mrštit rybkou prudce o zem. Nemocné ryby (ani uhynulé) v žádném případě nesplachujeme do záchodu!!! V případě hromadných nákaz a úhynu velkého počtu ryb, kdy si nejsme jisti příčinou onemocnění, je pro stanovení přesné diagnózy a možností léčby potřebné provést odborné veterinární a parazitologické vyšetření. Léčit ryby je tak a "pro jistotu" je krajně nezodpovědné! Je potřeba si uvědomit, že každé léčivo škodí nejen původci onemocnění, ale přináší i větší či menší vedlejší komplikace i pro samotné ryby.

Jakékoli onemocnění ryb se vždy velmi obtížně léčí, a proto je nejvhodnější nemocem předcházet dodržováním několika základních preventivních opatření. Ryby udržujeme v dobré kondici chovem ve správných podmínkách a nevystavujeme je zbytečnému stresu, který pak vyvolává jejich celkové oslabení, kdy jsou ryby mnohem náchylnější k případným onemocněním. Ryby, které nejsou stresovány a žijí v co nejlepším prostředí, jsou pak mnohem odolnější a dožívají se vyššího věku. Na druhou stranu je však také běžné, že ne každá rybka se dožívá maximálně možného věku, takže občasný náhlý úhyn některých jedinců, zdánlivě jakoby bez příznaků možného onemocnění, by nás neměl příliš znepokojovat.


Tabulka - Přehled nejběžnějších nemocí akvarijních ryb

Příznaky nemoci

Původce, příčina

Léčba

Náhlý, nevysvětlitelný, hromadný úhyn ryb

- otrava amoniakem (NH3), dusitany (NO2-)
- otrava kovy (měď, zinek, olovo)
- předávkování CO2
- otrava zkaženou potravou
- otrava insekticidy, rozpouštědly, nikotinem apod.

prevence, kontrola a dodržování vhodných podmínek v akváriu

Lapání ryb u hladiny po vzduchu, zrychlené, obtížné dýchání

- nedostatek kyslíku, vysoká teplota vody
- otrava amoniakem (NH3), dusitany (NO2-)

intenzivní vzduchování, filtrace, výměna části vody, nepřekrmování

Nekoordinované, trhavé plavání, prudké výpady, vyskakování

- příliš vysoká nebo nízká hodnota pH vody
- různé otravy

prevence, okamžitá výměna části vody, kontrola parametrů vody

Bělavé tečky na těle i ploutvích ryb viditelné pouhým okem, které připomínají posypání krupicí, ryby se otírají o rostliny, dekoraci

kožovec rybí(Ichthyophthirius multifiliis) - tzv. "krupička"

zvýšení teploty, sůl, malachitová zeleň, metylénová modř, FMC, TERAP-IDG, Bioicht, Exit, Contra Ick, Ectopur, Costapur

Velmi drobné bílé až žlutavé tečky na těle, ploutvích, příp. až světle šedavý povlak

obrněnka hruškovitá(Piscinoodinium pillularis) - tzv. oodinióza

malachitová zeleň, Acriflavin, FMC, General Tonic, Oodinex, Oidimol, Oodinopur

Bělaví až průhlední paraziti, velcí několik mm, zanícené rány hnisají

kapřivci(Argulus)

vyjmutí parazita pinzetou, následná dezinfekce (Acriflavin, metylénová modř)

Zrychlené dýchání, lapání po vzduchu, silně prokrvené žábry, vybledlé zbarvení

žábrohlísti(Dactylogyrus, Gyrodactylus)

TERAP-FD, Tetra Gyrotox, Sera Cyprinopur, Masoten, Neguvon, Concurat

Bělavý až modrošedý zákal viditelný pod určitým úhlem, apatické chování ryb, obtížné dýchání, zakalené oči

bičíkovec zhoubný(Ichthyobodo necatrix)

malachitová zeleň, metylénová modř, TERAP-AC, TERAP-CHIN, Acriflavin, FMC, Costapur

Bílošedé povlaky na kůži, ploutvích ryb, zákaly vody, bílošedé povlaky na zbytcích potravy

nálevníci(Tetryhamena)

prevence, TERAP-FAG, FungiStop, Formol, Ectopur, Costapur

Vyblednutí určitých míst na těle ryb, ztráta pigmentu, dlouhodobé hubnutí, deformace těla

hmyzomorka rybí(Pleistophora hyphessobryconis) - tzv. "neonková nemoc"

neléčitelné, prevence, čistota prostředí, udržování pH mezi 7,2-7,5

Hubnutí ryb, zvětšení břišní dutiny, velmi dlouhé bílé výkaly, červi vysunující se z řitního otvoru

hlístice(Capillaria, Camallanus)

Masoten, Neguvon, Concurat, TERAP-FD, TERAP-SH

Hubnutí ryb, hlenovité, bělavé výkaly, poruchy plavání, vznikající vředy s vystupující nitkovitou tkání

bičíkovci(Spironucleus, Hexamita)

Entizol, TERAP-SH, HexaEx, eSHa Hexamita, Furanace-P

Bělavé, někdy až šedavé vatovité chomáčky na těle, ploutvích, tlamce, oku, žábrách

plísně(Saprolegnia, Achlya)

malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-ARM, Fungi Stop, eSHa 2000, Exit, sůl

Poškozené, roztřepené okraje ploutví, někdy s bělavými okraji

bakteriální rozpad ploutví

Bactopur, TERAP-AB

Bělavé okraje tlamky, kůže, zrychlené, ztížené dýchání, přivřená či rozevřená tlamka

bakterióza(Flexibacter, Cytophaga)

léčba obtížná!
Furanace P, Baktopur

Hubnutí, vyklenutý hřbet, zkřivení páteře, nechutenství, vyboulené oči, propadlé břicho, vybledlé barvy nebo nepřirozeně ztmavnutá část těla, zježené šupiny, krvavé boláky až otevřené vředy, rozpad ploutví

tuberkulóza ryb(Mycobacterium)

neléčitelné!!! - prevence, dodržování co nejlepších podmínek chovu

Nápadně nafouklé břicho, zježené šupiny, vystouplé oči, nechutenství, vodnaté puchýřky mezi šupinami

infekční vodnatelnost

neléčitelné!!! - příp. velmi nejistá, problematická léčba pomocí antibiotik (tetracyklin, chloramfenikol)

Nádory, měchýřky čiré až nažloutlé barvy na těle, ploutvích

lymfocystóza(Lymphocystis)

neléčitelné!!! - pokud jsou napadené pouze části ploutví, tyto odříznout a vydezinfikovat


Parazitární onemocnění


Plísňová onemocnění

Zárodky, spóry nejrůznějších plísní jsou přítomny v každém akváriu a jedná se většinou o zástupce rodů Saprolegnia, Achlya. V příhodných podmínkách se mohou plísně objevit na kůži, ploutvích i žábrách ryb ve formě bílých "vatovitých" chomáčků, ale i v souvislejším porostu nebo jen jako bělavě zbarvená pokožka. Plísně napadají povrch těla i vnitřní orgány ryb, a také jejich jikry. Při silném zaplísnění žáber může dojít až k úhynu udušením. Rozvoj plísní podporuje nedostatek kyslíku, hnití nahromaděných organických látek, to vše zapříčiněné nejčastěji překrmováním a nedostatečnou údržbou akvária.
Plísně se mohou objevit také současně s bakteriálními nákazami, kdy mohou souviset např. s bakteriálním rozpadem ploutví. V tomto případě je nutné léčit nejdříve primární bakteriální onemocnění. Plísně napadají také zesláblé rybky s oslabenou imunitou, postižené jinou nemocí či parazitem. Zaplísnění ryb se projevuje hlavně jako druhotné onemocnění na poškozené tkáni, nejčastěji následkem nešetrné manipulace s rybami při jejich odchytu a transportu, kdy může dojít k drobným oděrkám, které jsou pak vstupním místem pro napadení tkáně plísněmi. Ryby během přelovování v žádném případě nebereme do rukou!
Léčba spočívá v dlouhodobých koupelích v léčivých roztocích (malachitová zeleň, metylénová modř, Acriflavin, TERAP-ARM, eSHa 2000, Exit, sůl ad.). U ryb citlivých na malachitovou zeleň (sumci, mřenky) se doporučuje použití přípravků s obsahem koloidního stříbra (TERAP-FAG, Fungi Stop). Je vhodné také současně mírně zvýšit teplotu vody (26-28 °C). Plísně z ryb mechanicky neodstraňujeme, velmi silně zaplísněné jedince raději utratíme. U jiker je důležité preventivní odstraňování neoplozených jiker ještě před jejich zběláním, aby se zaplísnění nepřeneslo i na zdravé jikry.


Bakteriální onemocnění

Různé bakteriální infekce jsou u ryb velmi časté. Jejich jednoznačné druhové určení je možné pouze ve speciálně vybavených laboratořích. Bakterie se vyskytují v řadě různých kmenů, lišících se citlivostí vůči antibiotikům, díky čemuž je účinná léčba vždy velmi komplikovaná. Vedle střevních nemocí vyvolávají u ryb např. bakterie rodů Aeromonas, Pseudomonas, Vibrio také různá kožní onemocnění, která se projevují např. výskytem různých vředů, zánětů, skvrn, krevních podlitin, vyblednutím nebo ztmavnutím určitých míst apod.


Virová onemocnění

O virózách akvarijních ryb není známo mnoho přesných údajů, neboť se jedná o vnitrobuněčné parazity, které lze pozorovat pouze pomocí elektronového mikroskopu. Ryby z našich venkovních vod jsou poměrně často napadány virovými nákazami, které se pak pravděpodobně přenášejí s potravou i na akvarijní ryby. Nejlepší prevencí je lovit živou potravu pouze v místech bez výskytu ryb.


Otravy a další onemocnění



Copyright © 2018 NEMO-ZOO